Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk r\u00e1d \u010dte o tom, co stalo se v\u00a0obci, v\u00a0n\u00ed\u017e \u017eije, a\u0165 jsou to ud\u00e1losti radostn\u00e9 neb \u017ealostn\u00e9. Proto leckoho bude zaj\u00edmati z\u00a0na\u0161ich potomk\u016f i to, co se stalo se v\u00a0minulosti v\u00a0Hodolanech. D\u011bjiny Hodolan, kter\u00e9 jsou tak bl\u00edzko Olomouce, v\u00a0mnoh\u00e9m je\u0161t\u011b dot\u00fdkaj\u00ed se Olomouce. V\u0161echny radostn\u00e9 i smutn\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 stihly Olomouc, pro\u017eili tak\u00e9 i\u00a0Hodolany. Proto chce-li \u010dten\u00e1\u0159 t\u00e9to knihy zn\u00e1ti l\u00e9pe osudy Hodolan, a\u0165 si prostuduje kter\u00e9koliv d\u011bjiny Olomouce. Zde uv\u00e1d\u00edm jen to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, co se Hodolan sam\u00fdch dot\u00fdk\u00e1.<\/p>\n

Hodolany<\/strong> p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed se poprv\u00e9 r.\u00a01228, kdy kr\u00e1l P\u0159emysl Otakar\u00a0I. poru\u010dil Olomouck\u00e9mu rycht\u00e1\u0159i, aby usedl\u00e9 v\u00a0Hodolanech a Lazc\u00edch soudil dle pr\u00e1va slovansk\u00e9ho kn\u00ed\u017eetem Vladislavem m\u011bstu prop\u016fj\u010den\u00e9ho a ne dle pr\u00e1va n\u011bmeck\u00e9ho (magdebursk\u00e9ho).<\/p>\n

V\u00a0listin\u00e1ch 13. a 14. stolet\u00ed uv\u00e1d\u00ed se pod jm\u00e9nem Hodinan, Hodynan a sb\u011bratel listin moravsk\u00fdch Bo\u010dek v\u00a0listin\u00e1ch p\u00ed\u0161e Odolany. Hodolany v\u00a0t\u00e9 dob\u011b byly malou vesnic\u00ed a pat\u0159ily a\u017e na p\u011bt usedlost\u00ed olomouck\u00e9 kapitole. Biskup Bruno r.\u00a01285 v\u011bnoval je je\u0161t\u011b s\u00a0jin\u00fdmi t\u0159emi vesnicemi k\u00a0po\u017eitk\u016fm \u010dty\u0159 nov\u011b zalo\u017een\u00fdch m\u00edst kanovnick\u00fdch. Pouze \u010d\u00edsla 21, 48, 49, 50 a\u00a051 tvo\u0159ila majetek m\u011bsta Olomouce. Mezi t\u011bmito p\u011bti usedlostmi byly dv\u011b usedlosti velik\u00e9, utvo\u0159en\u00e9ho ze zru\u0161en\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho dvora. Tento m\u011bstsk\u00fd dv\u016fr nach\u00e1zel se proti nyn\u011bj\u0161\u00ed Star\u00e9 V\u00edsce u c\u00eds. silnice. Majitel\u00e9 dvou z\u00a0n\u011bho utvo\u0159en\u00fdch usedlost\u00ed jsou nyn\u00ed pokr\u00fdva\u010d Popelka a pan Fischl z\u00a0B\u011blidel. Teprve za Marie Terezie, kdy\u017e z\u00a0Olomouce d\u011blala se pevnost, obyvatel\u00e9 Hodolan byli nuceni \u010d\u00e1st sv\u00e9 vesnice zbo\u0159iti a nov\u00e9 domy stav\u011bti v\u00fdchodn\u011b od Olomouce a to asi dva kilometry od prav\u00e9ho b\u0159ehu \u0159eky Moravy. P\u0159i tom p\u0159es\u00eddlen\u00ed pozbyla vesnice mnoho sv\u00fdch pozemk\u016f. M\u011bla\u0165 vesnice v\u00a0tehdej\u0161\u00ed dob\u011b mnoho pozemk\u016f. Je\u0161t\u011b v\u00a0roce 1887 m\u011bly Hodolany ve\u0161ker\u00fdch pozemk\u016f 1950 m\u011b\u0159ic nebo 372 hektar\u016f.<\/p>\n

Se sv\u00fdmi majiteli (kapitulou a m\u011bstem Olomoucem) sd\u00edlely Hodolany dal\u0161\u00ed sv\u00e9 osudy. Mezi ob\u011bma majiteli doch\u00e1zelo \u010dasto ke spor\u016fm o voln\u00fd n\u00e1lev piva a v\u00edna. Kdy\u017e stav\u011bna pevnost Olomouck\u00e1 a Olomouck\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed, mnoho Hodolansk\u00fdch pozemk\u016f k\u00a0tomu rozprod\u00e1no. Prvn\u00ed vlak p\u0159ijel do Olomouce v\u00a0ned\u011bli dne 17. \u0159\u00edjna 1841 a byl s\u00a0velkou nedo\u010dkavost\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n na cel\u00e9 cest\u011b od Uher. Hradi\u0161t\u011b, odkud\u017e byl vypraven a\u017e do Olomouce. Lokomotiva jeho nesla jm\u00e9no \u201eOlomucia\u201c. Podot\u00fdk\u00e1m k\u00a0tomu, \u017ee c\u00edrkevn\u00ed ob\u0159ad p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed j\u00edzdy vykonal z\u00a0p\u0159\u00ed\u010diny n\u00e1hl\u00e9ho onemocn\u011bn\u00ed arcibiskupa Olomouck\u00e9ho, brn\u011bnsk\u00fd biskup hrab\u011b Schaffgosche. (konec strany 1)<\/em><\/p>\n

K\u00a0Hodolan\u016fm na nov\u00e9m m\u00edst\u011b postaven\u00fdm, t\u011bsn\u011b p\u0159il\u00e9hala osada Ralsberk, pozd\u011bji, toti\u017e v\u00a0r. 1785, zalo\u017eena tehdej\u0161\u00edm kanovn\u00edkem ryt\u00ed\u0159em Josefem z\u00a0Rolsberku, jen\u017e byl tenkr\u00e1t u\u017eivatelem Hodolan. Za t\u00edm \u00fa\u010delem rozkouskoval kapitoln\u00ed dv\u016fr a na jeho pozemc\u00edch tuto osadu zalo\u017eil. Jedna \u010d\u00e1st Rolsberku stav\u011bna ji\u017en\u011b od Hodolan sm\u011brem k\u00a0Holici a druh\u00e1 \u010d\u00e1st sm\u011brem ke Kl\u00e1\u0161tern\u00edmu Hradisku. Hodolany byly uprost\u0159ed obou \u010d\u00e1st\u00ed Rolsberku. Pozemky z\u00a0rozparcelovan\u00e9ho dvora rozd\u011bleny mezi 28 rodin, v\u00fdhradn\u011b n\u011bmeck\u00fdch, z\u00a0nich\u017e n\u011bkter\u00e9 po\u00a014, jin\u00e9 po 7\u00a0m\u011b\u0159ic\u00edch obdr\u017eely. \u017divel n\u011bmeck\u00fd postupem \u010dasu na Rolsberku \u00fapln\u011b zanikl. Co se t\u00fd\u010de obecn\u00ed samospr\u00e1vy byl Rolsberk p\u0159id\u011blen k\u00a0Hodolan\u016fm s\u00a0v\u00fdhradou prvn\u00edho radn\u00edho. Obecn\u00ed jin\u00e9 spravovali si sami a\u017e do r. 1901, kdy spojeny Hodolany s\u00a0Rolsberkem v\u00a0jednu obec. M\u011bly n\u00e1zev \u201eHodolany \u2013 Rolsberk\u201c. Kdy\u017e c\u00edsa\u0159sk\u00fdm patentem z\u00a0listopadu 1913 pov\u00fd\u0161eny Hodolany na m\u011bsto, na\u0159\u00edzeno, \u017ee p\u0159\u00eddavek Rolsberk nesm\u00ed se ji\u017e \u00fa\u0159edn\u011b u\u017e\u00edvat. Roku 1919 p\u0159ivt\u011bleny Hodolany je\u0161t\u011b s\u00a0jin\u00fdmi samostatn\u00fdmi dvan\u00e1cti obcemi kolem Olomouce se nach\u00e1zej\u00edc\u00edmi k\u00a0Olomouci a\u00a0utvo\u0159en tak Velik\u00fd Olomouc. Tak vlastn\u011b Hodolany jako samostatn\u00fd celek zanikly, a\u010d tvo\u0159ily do r. 1919 velikou samostatnou obec.
\nZa\u010dal v\u00a0nich od r. 1887 neoby\u010dejn\u00fd stavebn\u00ed ruch. V\u00a0roce 1887 zru\u0161en byl toti\u017e takzv.\u00a0bourac\u00ed revers pevnosti Olomouck\u00e9.T\u00edmto reversem velice trp\u011bly v\u0161echny okoln\u00ed vesnice v\u00a0bl\u00edzkosti Olomouce. \u017d\u00e1dn\u00fd nesm\u011bl v\u00a0t\u011bchto obc\u00edch ani krmn\u00edk stav\u011bti ani n\u011bjak\u00e9 \u00fapravy ve stavb\u00e1ch sv\u00fdch prov\u00e1d\u011bti bez povolen\u00ed \u017eenijn\u00edho \u0159editelstv\u00ed. Kdo stav\u011bl musil si nechati l\u00edbit v\u00a0gruntovn\u00ed knize pozn\u00e1mku, \u017ee p\u0159ivoluje k\u00a0tomu, by v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1lky jeho budova t\u0159eba cel\u00e1 byla zbo\u0159ena, bude-li toho k\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm pot\u0159eb\u00ed. N\u00e1roky na n\u00e1hradu byly nepatrny nebo \u017e\u00e1dny. Po zru\u0161en\u00ed bourac\u00edho reversu za\u010daly Hodolany vzr\u016fstat p\u0159\u00edmo po amerik\u00e1nsku. Jak vzr\u016fstaly, ukazuj\u00ed tyto \u010d\u00edslice:<\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n

V roce 1834 \u010d\u00edtaly<\/td>\n	Hodolany obyvatel\u016f \nRolsberk \ndohromady<\/td>\n	403 \n130 \n533<\/td>\n<\/tr>\n
V roce 1890 \u010d\u00edtaly<\/td>\n	Hodolany obyvatel\u016f \nRolsberk \ndohromady<\/td>\n	2.512 \n617 \n3.129<\/td>\n<\/tr>\n
V roce 1900 \u010d\u00edtaly<\/td>\n	Hodolany obyvatel\u016f \nRolsberk \ndohromady<\/td>\n	3.818 \n1.102 \n4.920<\/td>\n<\/tr>\n
V roce 1900 \u010d\u00edtaly<\/td>\n	Hodolany \u2013 Rolsberk dohromady<\/td>\n	6.418 obyvatel\u016f<\/td>\n<\/tr>\n
V roce 1921<\/td>\n	Hodolany \u2013 Rolsberk dohromady<\/td>\n	6.613 obyvatel\u016f<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n Nepatrn\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek v\u00a0r. 1921 vysv\u011btluje se t\u00edm, \u017ee se mnoho lid\u00ed za sv\u011btov\u00e9<\/strong>\u00a0(konec strany 2)<\/em><\/p>\n v\u00e1lky<\/strong> a po n\u00ed pro nesm\u00edrnou drahotu a nedostatek potravin z\u00a0Hodolan vyst\u011bhovalo na venkov. Potraviny ve m\u011bstech nebyly skoro \u017e\u00e1dn\u00e9. Lid\u00e9 ve front\u00e1ch st\u00e1vali u\u00a0obchod\u016f s\u00a0masem, ml\u00e9kem, moukou a chlebem, \u010dasto cel\u00e9 hodiny \u010dekali a p\u0159ece nic nedostali. V\u0161echno k\u00a0j\u00eddlu vyd\u00e1valo se na l\u00edstky a v\u00e1\u017eeno bylo na gramy a\u00a0nesta\u010dilo k\u00a0ukojen\u00ed hladu. Potraviny byly velmi fal\u0161ov\u00e1ny. Do chleba mlely se ka\u0161tany, bob, sl\u00e1ma i d\u0159evo. Nen\u00ed proto divu, \u017ee kdo mohl, rad\u011bji v\u00a0t\u00e9 smutn\u00e9 dob\u011b odst\u011bhoval se na venkov, kde\u017e bylo p\u0159ece snadn\u011bj\u0161\u00ed a snesiteln\u011bj\u0161\u00ed \u017eivobyt\u00ed ne\u017e ve m\u011bstech a jejich perif\u00e9ri\u00edch. Mimo to ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech, kdy byly spousty mu\u017e\u016f na front\u00e1ch v\u00e1le\u010dn\u00fdch a m\u00e1lo svateb narodili se lid\u00e9 velmi m\u00e1lo. Po v\u00e1lce sv\u011btov\u00e9 vr\u00e1tiv\u0161\u00ed se mu\u017eov\u00e9 \u0161li pov\u011bt\u0161in\u011b za sv\u00fdmi rodinami na venkov a ve v\u00e1lce zahynulo p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f Hodolansk\u00fdch 140. T\u00edm v\u0161\u00edm se d\u00e1 vysv\u011btliti, \u017ee obyvatelstvo od roku 1921, kdy bylo s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu, nep\u0159ibylo v\u00edc ne\u017e 3 %, v\u00a0d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm desetilet\u00ed 34 %.<\/p>\n Na tomto m\u00edst\u011b chci se tak\u00e9 zm\u00edniti kr\u00e1tce o pom\u011brech, kter\u00e9 nastaly v\u00a0Hodolanech vypov\u011bzen\u00edm sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Kdy\u017e vypov\u011bzen\u00edm v\u00e1lky Srbsku, dne 31.\u00a0\u010dervence 1914 vyhl\u00e1\u0161ena byla v\u0161eobecn\u00e1 mobilisace pr\u00e1v\u011b o 4 hodin\u00e1ch odpoledne, ji\u017e za hodinu p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bly vlaky s\u00a0prvn\u00edmi reservisty. Po\u010det jejich rostl ka\u017edou hodinu. Na venkov\u011b ohla\u0161ov\u00e1na mobilisace bubnem i v\u00a0no\u010dn\u00edch hodin\u00e1ch. V\u00a0Hodolanech ji\u017e 1. srpna bylo voj\u00e1k\u016f reservist\u016f tolik, \u017ee si nemohli ani vyh\u00fdbat. Nemaj\u00edce dostatek m\u00edsta v\u00a0kas\u00e1rn\u00e1ch a ve\u0159ejn\u00fdch budov\u00e1ch, nocovali pod \u0161ir\u00fdm nebem. Kancel\u00e1\u0159e vojensk\u00e9 nesta\u010dily zapisovat hl\u00e1s\u00edc\u00ed se reservisty. Ne\u010dekaly vojensk\u00e9 \u00fa\u0159ady takovou ochotu k\u00a0nastoupen\u00ed slu\u017eby. Dokud nebyl voj\u00e1k zaps\u00e1n, nedost\u00e1val men\u00e1\u017ee a nem\u011bl-li ani pen\u011bz ani j\u00eddla z\u00a0domova, str\u00e1dal krut\u011b n\u011bkolik dn\u00ed, ne\u017e byl kone\u010dn\u011b k\u00a0vojensk\u00e9mu t\u011blesu za\u0159azen. Jen t\u0159i dny po mobilisaci p\u0159ij\u00edmaly vlaky civiln\u00ed obyvatelstvo a pak \u00fapln\u011b zastavena doprava civil\u016f. Teprve po n\u011bkolika dnech za\u010daly p\u0159ij\u00edmati vlaky i\u00a0civiln\u00ed obyvatelstvo, ale jen na hlavn\u00edch trat\u00edch a jen jednou za den. V\u00a0Hodolanech nebylo v\u00a0n\u011bkolika dnech ji\u017e mo\u017eno ani potraviny koupit. V\u0161echno sn\u011bdli voj\u00e1ci. U\u00a0vojensk\u00e9 spr\u00e1vy zavl\u00e1dl tak\u00e9 velik\u00fd strach kv\u016fli vyzv\u011bda\u010d\u016fm. P\u011b\u0161\u00ed, byciklisti, povozy a hlavn\u011b automobily byli na v\u0161ech k\u0159i\u017eovatk\u00e1ch zastavov\u00e1ni, aby se legitimovali. Mosty \u017eelezni\u010dn\u00ed byly bedliv\u011b voj\u00e1ky st\u0159e\u017eeny. Vlaky jezdily sotva s\u00a030\u00a0procentn\u00ed rychlost\u00ed. Takov\u00e1 byla obava p\u0159ed vyzv\u011bda\u010di. Asi za t\u00fdden po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed mobilisace prvn\u00ed transporty voj\u00e1k\u016f, jsouce v\u0161\u00edm pot\u0159ebn\u00fdm na cestu opat\u0159eny,\u00a0(konec strany 3)<\/em><\/p>\n odj\u00ed\u017ed\u011bly z\u00a0Hodolan na ruskou frontu. Hodolany byly t\u00edm hodn\u011b odlidn\u011bny a\u00a0mnoh\u00fdch obt\u00ed\u017e\u00ed s\u00a0voj\u00e1ky zbaveny.<\/p>\n Hned za\u0159\u00edzen byl komit\u00e9t na za\u0159\u00edzen\u00ed v\u00fdpomocn\u00e9 nemocnice v\u00a0Hodolansk\u00e9 sokolovn\u011b, kde v\u0161echno pro ran\u011bn\u00e9 budouc\u00ed voj\u00e1ky s\u00a0velkou pe\u010dlivost\u00ed p\u0159ichyst\u00e1no. Po\u0159\u00e1d\u00e1ny od l\u00e9ka\u0159\u016f kursy o obvazov\u00e1n\u00ed a o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed nemocn\u00fdch. Tato nemocnice v\u016fbec nedostala \u017e\u00e1dn\u00fdch voj\u00e1k\u016f, proto\u017ee byly po celou dobu v\u00e1lky velk\u00e1 obava, nastanou-li epidemick\u00e9 nemoci, \u017ee zastihnou nejv\u00edc Hodolany. Brzy nastaly Hodolan\u016fm nov\u00e9 smutn\u00e9 \u010dasy. Rusov\u00e9 maj\u00edc\u00ed velk\u00e9 zku\u0161enosti z\u00a0v\u00e1lky ruskojaponsk\u00e9 ve v\u0161ech sr\u00e1\u017ek\u00e1ch s\u00a0vojskem rakousk\u00fdm v\u00edt\u011bzili a nutili tak k\u00a0\u00fastupu.<\/p>\n Za\u010d\u00e1tkem \u0159\u00edjna 1914 za\u010daly se valit do Hodolan velik\u00e9 z\u00e1stupy uprchl\u00edk\u016f z\u00a0v\u00fdchodn\u00ed Hali\u010de. Jejich po\u010det, pokud se ubytovali v\u00a0Hodolanech, dostoupil v\u00a0n\u011bkolika dnech \u010d\u00edsla \u010dty\u0159 tis\u00edc. Z\u016fstali v\u00a0Hodolanech od \u0159\u00edjna 1914 do \u010dervence 1915, kdy zase byli Rusov\u00e9 z\u00a0Hali\u010de vypuzeni. Pro jejich \u0161koln\u00ed d\u011bti vyk\u00e1z\u00e1ny pro vyu\u010dov\u00e1n\u00ed t\u0159i m\u00edstnosti.T\u0159i pol\u0161t\u00ed u\u010ditel\u00e9 obstar\u00e1vali v\u00a0t\u011bchto t\u0159ech t\u0159\u00edd\u00e1ch vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed vyu\u010doval uprchl\u00fd kn\u011bz Sapeck\u00fd, kanovn\u00edk ze Sedzisz\u00f3wa, kter\u00fd takt\u00e9\u017e v\u00a0Hodolansk\u00e9m kostele pro uprchl\u00edky bohoslu\u017eby m\u00edval. Jin\u00fd uprchl\u00fd kn\u011bz Josef Maseymowicz, \u0159ecko-katolick\u00fd \u017eenat\u00fd far\u00e1\u0159 z\u00a0Liskowatze, okres Dobromil 23.\u00a0listopadu 1914 tak\u00e9 zem\u0159el v\u00a0mlad\u00e9m pom\u011brn\u011b v\u011bku 45 let v\u00a0Hodolanech. Poh\u0159ben je na h\u0159bitov\u011b Hodolansk\u00e9m.<\/p>\n Kdy\u017e za sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nastaly boje v\u00a0It\u00e1lii dostaly Hodolany nov\u00e9 uprchl\u00edky z\u00a0ji\u017en\u00edch Tyrol, kter\u00fdch bylo tak\u00e9 n\u011bkolik set. Proto\u017ee Olomouc spoustou vojska um\u00edst\u011bn\u00e9ho v\u00a0kas\u00e1rn\u00e1ch, \u0161kol\u00e1ch, vojensk\u00fdch budov\u00e1ch a d\u0159ev\u011bn\u00fdch bar\u00e1c\u00edch, kter\u00e9\u017eto bar\u00e1ky tvo\u0159ily samy velik\u00e9 m\u011bsto, za v\u00e1lky byl neoby\u010dejn\u011b zalidn\u011bn, stoupal postupem v\u00e1lky i v\u00a0Hodolanech v\u00edc a v\u00edce nedostatek potravin. Denn\u011b chod\u00edvali voj\u00e1ci cel\u00ed otrhan\u00ed po Hodolanech a \u017eebrali chl\u00e9b. Stravu dost\u00e1vali od er\u00e1ru velmi \u0161patnou a m\u00e1lo. Pro civiln\u00ed obyvatelstvo vyd\u00e1valy se potraviny v\u0161echny na l\u00edstky. T\u011bmto l\u00edstk\u016fm \u0159\u00edkalo se podle toho, na\u010d byly vyd\u00e1ny, masenky, ml\u00e9\u010denky, k\u00e1venky, tu\u010denky, mou\u010denky, chlebenky, cuk\u0159enky, zem\u00e1\u010denky atd. Rozum\u00ed se samo sebou, \u017ee potraviny i na l\u00edstky vyd\u00e1van\u00e9 musil ka\u017ed\u00fd platit. I n\u00e1poje byly odm\u011b\u0159ov\u00e1ny. Pro jednu osobu ur\u010deno na posezen\u00ed v\u00a0hostinci p\u016fl litru piva, p\u0159es ulici cel\u00fd litr. Od \u00fanora 1917 vyd\u00e1val se i petrolej na l\u00edstky a od listopadu 1917 i uhl\u00ed. Za-\u00a0(konec strany 4)<\/em><\/p>\n vedeny od st\u00e1tu t\u00fddn\u011b t\u0159i bezmas\u00e9 dny: pond\u011bl\u00ed, st\u0159eda a p\u00e1tek a jeden beztukov\u00fd, toti\u017e sobota. L\u00edstky na potraviny vyd\u00e1v\u00e1ny na legitimaci od tak zvan\u00fdch tukov\u00fdch komis\u00ed. Na jednu osobu vyd\u00e1valo se t\u00fddn\u011b z\u00a0po\u010d\u00e1tku 2,40 kg, pozd\u011bji ji\u017e jen 2 kg, je\u0161t\u011b n\u011bco pozd\u011bji 1,40 kg a kone\u010dn\u011b pouze 1 kg t\u00fddn\u011b. Roln\u00edk\u016fm byly hned po \u017en\u00edch v\u0161echny z\u00e1soby zabaveny od st\u00e1tu a za maxim\u00e1ln\u00ed cenu odebr\u00e1ny. Ka\u017ed\u00fd musil se p\u0159iznat, co m\u00e1 na sv\u00fdch pol\u00edch naseto a z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho hektaru musil ur\u010dit\u00e9 mno\u017estv\u00ed er\u00e1ru reservovat. Tak jen tomu, kdo m\u011bl velmi dobrou \u00farodu, n\u011bco z\u016fstalo nad to, co sm\u011bl pro svou rodinu dle na\u0159\u00edzen\u00ed spot\u0159ebovat. T\u011b\u017ece pracuj\u00edc\u00edm osob\u00e1m rolnick\u00fdm bylo ponech\u00e1no pro den 360 g mouky, lehce pracuj\u00edc\u00edm jen 300 g pro den. P\u0159itom sm\u011bl jen jednu t\u0159etinu sv\u00e9 rodiny po\u010d\u00edtati mezi t\u011b\u017ece pracuj\u00edc\u00ed. Bylo i roln\u00edk\u016fm za takov\u00fdch okolnost\u00ed t\u011b\u017eko n\u011bco soukromn\u00edk\u016fm odprodat. A\u00a0odprodali-li, \u017e\u00e1dali zpravidla o lichv\u00e1\u0159sk\u00e9 ceny. Mnoz\u00ed ani pen\u00edze pap\u00edrov\u00e9 necht\u011bli, jen zlat\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, pl\u00e1tno, l\u00e1tky a jin\u00e9 p\u0159edm\u011bty v\u00fdm\u011bnou p\u0159ij\u00edmali od \u017eelezni\u010dn\u00edch z\u0159\u00edzenc\u016f Hodolansk\u00fdch, hlavn\u011b uhl\u00ed za potraviny vym\u011b\u0148ovali. Nastal tenkr\u00e1t nedostatek nejen v\u00a0potravin\u00e1ch, ale ve v\u0161em, co \u010dlov\u011bk pot\u0159ebuje. L\u00e1tky a pl\u00e1tno kone\u010dn\u011b zhotovov\u00e1no i z\u00a0pap\u00edru a kop\u0159iv. Chl\u00e9b prod\u00e1val se posl\u00e9ze tak \u010dern\u00fd jako pern\u00edk, nebo\u0165 mlyn\u00e1\u0159i museli mouku vym\u00edlat na 85\u00a0%. Chlebov\u00e1 mouka m\u00edch\u00e1na byla ze 40 % re\u017en\u00e9 a 20 % kuku\u0159i\u010dn\u00e9 mouky. Do chleba mlety kone\u010dn\u011b v\u0161elijak\u00e9 v\u011bci i bob rozemlet\u00fd p\u0159id\u00e1v\u00e1n. Roln\u00edk\u016fm zabaveny i\u00a0zem\u00e1ky, dobytek i v\u00fdrobky ml\u00e9\u010dn\u00e9 a prod\u00e1v\u00e1ny v\u00a0ustanoven\u00fdch obchodech a to jen za l\u00edstky. Pro jedno prase sm\u011bl si roln\u00edk nechat jen 125 dkg zem\u00e1k\u016f denn\u011b a pro jednoho kon\u011b \u00bd kg ovsa. V\u0161echno muselo b\u00fdti odv\u00e1d\u011bno pod velik\u00fdmi pokutami a\u00a0bezn\u00e1hradn\u00fdm zabaven\u00edm zatajen\u00fdch z\u00e1sob st\u00e1tu. Mnoho tak obil\u00ed poka\u017eeno, proto\u017ee lid\u00e9 skr\u00fdvali to do hnoje, do sklep\u016f, do d\u0159\u00edv\u00ed nebo zazd\u00edvali to. B\u00edlou mouku dost\u00e1vali pouze nemocn\u00ed v\u00a0l\u00e9k\u00e1rn\u00e1ch na pouk\u00e1zku od l\u00e9ka\u0159e. U ml\u00e9k\u00e1ren a \u0159ezn\u00edk\u016f byly \u010dasto bitky mezi \u017eensk\u00fdmi \u017e\u00e1daj\u00edc\u00edmi ml\u00e9ko neb maso nebo tuky. \u010casto ji\u017e po p\u016flnoci stav\u011bly se \u017eeny u \u0159ezn\u00edk\u016f a ml\u00e9k\u00e1ren do front, aby p\u0159i\u0161ly na \u0159adu a n\u011bco mohly koupit, kdy\u017e r\u00e1no obchod se otev\u0159el. Kv\u016fli u\u0161et\u0159en\u00ed tuk\u016f zak\u00e1z\u00e1no ve t\u0159et\u00edm roce v\u00e1lky r. 1916 pod pokutou 500 Korun nebo m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm v\u011bzen\u00edm rozsv\u00edtiti sv\u00edci na hrob\u011b a v\u0161ech svat\u00fdch. Aby se co nejv\u00edce na potravin\u00e1ch u\u0161et\u0159ilo, zavedena v\u00a0posledn\u00edch letech v\u00e1le\u010dn\u00fdch v\u00a0Hodolanech tak zvan\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 kuchyn\u011b, kde mnoho set lid\u00ed denn\u011b se stravovalo. D\u011btem d\u00e1v\u00e1na strava ve \u0161koln\u00ed budov\u011b, ponejv\u00edce kakao.(konec strany 5)<\/em><\/p>\n Okresn\u00ed hejtmanstv\u00ed v\u00a0Olomouci p\u0159i\u010di\u0148ovalo se velice, aby z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed Hodolan potravinami nikdy nev\u00e1zlo; byla velk\u00e1 obava, \u017ee revoluce z\u00a0hladu by m\u011bla nejlep\u0161\u00ed p\u016fdu pr\u00e1v\u011b v\u00a0Hodolanech. Ov\u0161em ani Hodolany nebyly u\u0161et\u0159eny rekvisice obil\u00ed, m\u011bdi, c\u00ednu, mosazi, zvon\u016f, varhanov\u00fdch p\u00ed\u0161\u0165al a jin\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, jejich\u017e materi\u00e1lu se dalo pou\u017e\u00edti k\u00a0v\u00fdrob\u011b r\u016fzn\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 munice. V\u0161echny Hodolansk\u00e9 tov\u00e1rny<\/strong> byly ve dne v\u00a0noci v\u00a0permanenci a sta d\u011bv\u010dat a \u017een bylo v\u00a0nich zam\u011bstn\u00e1no p\u0159i v\u00fdrob\u011b n\u00e1boj\u016f, zbran\u00ed nebo su\u0161en\u00ed zeleniny pro vojsko i civiln\u00ed obyvatelstvo. Ob\u010dan\u00e9 Hodolan\u0161t\u00ed byli tak\u00e9 v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby donucov\u00e1ni k\u00a0upisov\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch p\u016fj\u010dek. Mimo soukromn\u00edky bylo na\u0159\u00edzeno obci sam\u00e9 vypsati \u010dty\u0159i sta tis\u00edc korun v\u00e1le\u010dn\u00e9 p\u016fj\u010dky. Cel\u00e9 \u0159ady lid\u00ed octly se v\u00a0t\u00e9 dob\u011b ve vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed proto, \u017ee n\u011bco \u0159ekli nep\u0159\u00edzniv\u00e9ho o v\u00e1lce. Tak\u00e9 i pisatel t\u011bchto \u0159\u00e1dk\u016f (P.\u00a0Hrade\u010dn\u00fd), kdy\u017e o sv\u00e1tku nanebevzet\u00ed Panny Marie 1914 rozeb\u00edral z\u00a0p\u00edsn\u011b mari\u00e1nsk\u00e9 p\u0159i k\u00e1z\u00e1n\u00ed slova: shl\u00e9dni, \u00f3 milostiv\u00e1 Panno, jak\u00e9 nebezpe\u010denstv\u00ed n\u00e1s smutn\u00e9 ze v\u0161ech stran sv\u00edr\u00e1, octl se u\u00a0soudu, proto\u017ee stra\u0161il lidi n\u00e1sledky v\u00e1lky. Byl osvobozen, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd ze sv\u011bdk\u016f proti n\u011bmu sv\u011bd\u010d\u00edc\u00edch na k\u00e1z\u00e1n\u00ed tom na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl. Podobn\u011b u\u010ditel Pet\u0159ek, proto\u017ee nedosti opatrn\u011b po\u010d\u00ednal si p\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1k\u016f ve \u0161kole. Na\u0161el se toti\u017e let\u00e1\u010dek psan\u00fd rondov\u00fdm p\u00edsmem. Bylo na\u0159\u00edzeno nen\u00e1padn\u011b nechat ps\u00e1ti \u017e\u00e1ky ve \u0161kole, aby se p\u0159i\u0161lo na stopu tomu, kdo onen let\u00e1\u010dek psal, v\u00a0n\u011bm\u017e se chv\u00e1l\u00ed Rusov\u00e9. U\u010ditel Pet\u0159ek z\u00a0neopatrnosti \u0159ekl ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b n\u011bco o tom let\u00e1\u010dku, aby ka\u017ed\u00fd hned ho odevzdal, kdyby snad ho na\u0161el. Za to s\u00e1m by b\u00fdval brzy odsouzen, proto\u017ee \u017e\u00e1ci jeho t\u0159\u00eddy mohli p\u0159i psan\u00ed p\u00edsmo zm\u011bnit, aby nebyli polapeni. Tak\u00e9 mu\u017e P\u0159ikryl a jin\u00ed byli vy\u0161et\u0159ov\u00e1ni. Ka\u017ed\u00fd tou\u017eil po vysvobozen\u00ed z\u00a0t\u011bch ji\u017e nesnesiteln\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch pom\u011br\u016f, kter\u00e9 poci\u0165ov\u00e1ny byly zvl\u00e1\u0161t\u011b ve m\u011bstech s\u00a0vojenskou pos\u00e1dkou a v\u00a0okol\u00ed, tedy i v\u00a0Hodolanech. Kone\u010dn\u011b v\u00a0\u0159\u00edjnu 1918 na konci m\u011bs\u00edce nastal netu\u0161en\u00fd obrat na v\u0161ech v\u00e1le\u010dn\u00fdch front\u00e1ch a v\u0161eobecn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek a rozklad mezi arm\u00e1dou. Kde d\u0159\u00edv hn\u00e1ni byli voj\u00e1ci dop\u0159edu k\u00a0\u00fatok\u016fm na nep\u0159\u00edtele, nikdo se nestav\u011bl proti tomu, kdy\u017e za\u010dali odch\u00e1zet z\u00a0fronty a ze sv\u00fdch pozic a ka\u017ed\u00fd odch\u00e1zel na bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsta a\u00a0nejsa nijak zastavov\u00e1n ub\u00edral se k\u00a0domovu. Kdy\u017e voj\u00e1ci ji\u017e sta kilometr\u016f byli vzd\u00e1leni od boji\u0161t\u011b, dov\u00eddali se ku sv\u00e9mu radostn\u00e9mu \u00fa\u017easu, \u017ee jich nikdo kv\u016fli deserci st\u00edhat nebude, \u017ee vlastn\u011b v\u00e1lka ji\u017e je skon\u010dena a samo sebou ji\u017e marasmem vzala za sv\u00e9. Kdysi ji\u017e p\u0159ich\u00e1zeli k\u00a0domovu, sly\u0161eli, \u017ee dnem 28. \u0159\u00edjna 1918 stali jsme se \u00fapln\u011b svobodn\u00fdmi a na Rakousku nez\u00e1visl\u00fdmi. (konec strany 6)<\/em><\/p>\n Tuto \u010d\u00e1st p\u0159epsala pan\u00ed\u00a0Marie \u0160af\u00e1\u0159ov\u00e1<\/em> \nChcete se zapojit a s p\u0159episov\u00e1n\u00edm kroniky Hodolansk\u00e9 farnosti n\u00e1m pomoci?\u00a0Dejte n\u00e1m v\u011bd\u011bt.<\/a><\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk r\u00e1d \u010dte o tom, co stalo se v\u00a0obci, v\u00a0n\u00ed\u017e \u017eije, a\u0165 jsou to ud\u00e1losti radostn\u00e9 neb \u017ealostn\u00e9. Proto leckoho bude zaj\u00edmati z\u00a0na\u0161ich potomk\u016f i to, co se stalo se v\u00a0minulosti v\u00a0Hodolanech. D\u011bjiny Hodolan, kter\u00e9 jsou tak bl\u00edzko Olomouce, v\u00a0mnoh\u00e9m je\u0161t\u011b dot\u00fdkaj\u00ed se Olomouce. V\u0161echny radostn\u00e9 i smutn\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 stihly Olomouc, pro\u017eili tak\u00e9 […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[12],"tags":[],"class_list":["post-666","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-farni-kronika"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/666"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=666"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/666\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":678,"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/666\/revisions\/678"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=666"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=666"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.hodolany-farnost.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=666"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}